Rozbor půdy pole a sadu 2020
Směsné vzorky byly odebrány půdní sondýrkou v sadu a na poli v červnu 2020. Na poli byly odebrány dva směsné vzorky. Jeden z místa, kde rostla vojtěška bujně, druhý z místa, kde vojtěška neprospívala.
V sadu byla odebrána půda v místech, kde roste jestřabina. Analýza byla provedena ve Výzkumném ústavu pícninářském v Troubsku.
Výsledky rozboru
| vojtěška dobrá | vojtěška špatná | jestřabina | |
| N/NO3 [mg/kg] | 10.9 | 7.69 | 7.65 |
| K [mg/kg] | 128 | 168 | 127 |
| Mg [mg/kg] | 86 | 94 | 59 |
| P [mg/kg] | 147 | 166 | 113 |
| Ca [mg/kg] | 1518 | 1419 | 837 |
| sušina [%] | 81.2 | 81.9 | 79.6 |
| N/NH4 [mg/kg] | 9.82 | 13.1 | 10.2 |
| Nan-100% [mg/kg] | 25.52 | 25.38 | 22.42 |
| humus [%] | 3.11 | 3.2 | 3.32 |
| Nc [%] | 0.09 | 0.1 | 0.09 |
| org. C [%] | 3.86 | 3.95 | 4.07 |
| pH | 6 | 5.5 | 5 |
| S [mg/kg] | 55.86 | 62.34 | 45.49 |
Interpretace rozboru
Nejdříve se podíváme na půdní kyselost. pH u varianty vojtěška dobrá je 6, u varianty vojtěška špatná je 5. To mnohé vysvětluje, protože vojtěška při tak nízkém pH (5) nebude prospívat, dokonce ani symbiotické bakterie ne, což vysvětluje i fakt, že v této variantě jsme je nenalezli. pH 6 je takové pro vojtěšku hraniční, na těchto vojtěškách byly přítomny i symbiotické bakterie. Z výsledků je zřejmé, že ač se jedná o jedno pole, jsou tam místa kyselejší, což může být způsobeno přítomností nějaké silikátové horniny, nerovnoměrným vyvápněním, lokální reakcí dodaného vápníku s jiným prvkem. V horách a podhůří bývají půdy přirozeně kyselé. Ve výsledcích také vidíme rozdílný obsah vápníku a je zřejmé, co jste vápnil a co ne. Jednorázové vyvápnění ale neznamená nárůst pH hodnot, půda má pufrační, nebo chcete-li ústojčivou schopnost, kterou brání náhlým a nadměrným výkyvům půdního prostředí. Když jsme u toho vápníku, tak půdní zásoba u vojtěšek je vyhovující, u jestřabiny nízká.
Ten pozemek je pod lesem a bude mít přirozeně nižší pH vždycky, za jiných okolností by tam byl trvalý travní porost, pH pro trávu vyhovující. Vzhledem k tomu, že tam chcete mít ornou půdu, doporučuji každoročně na podzim vápnit dolomitickým vápencem. Ten dodá půdě vápník i hořčík (obsah hořčíku je také nízký u všech variant), ale je to pomalu rozkládající se hnojivo (použitelné v eko, se domnívám), což má ale i své výhody. Povápnit bych doporučil i to TTP kde je jestřabina, protože tam máte ovocnany a ty rozhodně tak nízké pH dlouhodobě neunesou. Nejspíš právě proto se jim moc nedaří. Draslík je vyhovující, fosfor u jestřabiny je vyhovující, u vojtěšek vysoký, takže nedodávat a čekat, až ho rostliny odeberou samy. Jestli je vyšší obsah způsoben přirozeně, pak nedojde k odčerpání rostlinami, nebo jen pozvolna. Nicméně ta zásoba nebrání růstu rostlin. Podíváme – li se na humus, tak se jedná o střední hodnoty, tak to je OK. S dusíkem je to velmi složité, z jednoho odběru se nic nepozná, je v půdě velmi nestabilní, nicméně alespoň pro orientaci (parametr Nan – 100 %) přístupný dusík pro rostliny je dostatek. Ale vojtěška ho stejně moc nepotřebuje. Jeho dobrá zásobenost je právě způsobena tou vojtěškou a symbiózou, je vidět, že půdním roztokem migruje i k vojtěškám, které symbiózu nemají. Také je dobře vidět, že u jestřabinového porostu je ho méně, protože je jí na místě málo a navíc jej odčerpává ještě tráva. Nicméně i tak je ho dostatek. Parametr Nc znamená celkový dusík (ten spíš vypovídá o stavu půdy než o přístupnosti živin; je to dusík jak organický – bílkoviny, aminokyseliny, živočichové aj, tak anorganický). Jeho zásoba je střední a do budoucna se nepředpokládá nedostatek (pokud tam nebude nějaká intenzívní plodina). Obsah síry je, podle navrhovaných kriterií (zatím se jedná o pracovní verzi hodnocení obsahu síry, která není ustálená) vysoký. Sušina nás nijak netrápí, NO3 a NH4 je spíše pro vědecké účely, nebo pro výpočet hnojivové dávky, tím se také zabývat nebudeme.