biohospodarstvi.cz

Rajče

Rajče Dorenia Lycopersicon lycopersicum

HTS: 2,5-3,5 g
trať: I.
pH: 5,5-7
spon: 1-1,3 x 0,4-0,5 m
hloubka setí: [def:hloubkaseti]
vegetační doba: 130 dní
klíčivost semen: 4-6 roky
výnos: 20 t/ha


Plodová zelenina z čeledi lilkovitých (Solanales) původem z jižní Ameriky. U nás jednoletá teplomilná rostlina s velmi bohatým kořenovým systémem. Optimální teplota pro pěstování je 18 - 28°C. Jedná se o rostlinu první trati, která vyžaduje záhřevné půdy s vysokým obsahem humusu a půdní reakcí v rozsahu 5,5-7 pH. Rozlišujeme odrůdy keříčkové (determinantní) a tyčkové (indeterminantní).

Příprava pozemku

Na podzim je potřeba pozemek vyhnojit dávkou 35-60 t/ha, při nedostatku organické hmoty v půdě je vhodné dodat i kompost. Velmi důležité je vápnění k předplodině, protože rajčata jsou na vápník velmi náročná. Přímé vápnění nesnáší (žloutnutí listů).

Předpěstování sazenic

Výsev provádíme v první dekádě března do sadbovačů. Do vyklíčení udržujeme teplotu 22-24°C, poté 18-20°C přes den, 12-14°C v noci. Minimální teplota pro klíčení semen je 10°C. Při této teplotě klíčí semena 14 dní. Aby sazenice získaly mechanickou pevnost, je důležité občasné proudění vzduchu (přirozené větrání, využití větráku). Jednou za týden přihnojujeme. Finální sazenice indeterminantních odrůd by měly mít po 40-60 dnech osm pravých listů a jeden vijan při výšce asi 25 cm. U sazenic determinantních odrůd jsou ideální poloviční hodnoty. Deset dní před výsadbou je nutné otužování rostlin intenzivním větráním a snížením zálivky, jinak hrozí zastavení růstu po přesazení.
V teplejších oblastech nebo při polním pěstování determinantních odrůd je možný i přímý výsev do hloubky 2-3 cm. Výhodou je, že rostliny pak prokoření hlouběji (až 1 metr). Výsev provádíme až když teplota půdy (v poledne) dosahuje 14°C.

Výsadba a ošetřování porostu

Tyčková rajčata sázíme co nejčasněji ve sponu 1 x 0,4-0,6 m do jamek předem prolitých vodou. Hlubší případně i šikmá výsadba zajistí rychlou tvorbu většího kořenového systému. Po výsadbě rostliny důkladně zalijeme a následně dva týdny nezaléváme! Dojde tak k významnému urychlení násady květů. Rostliny je třeba chránit před nízkými teplotami (bílá netkaná textilie, temperování krytů). Dvacet a 40 dní po výsadbě přihnojujeme. Přílišné vyhnojení vede k bujnému růstu rostlin na úkor tvorby plodů. Závlahu provádíme s odstupem několika dní nejlépe pomocí kapkovačů. Několikrát za vegetaci provedeme provzdušnění půdy okopávkou spolu s odstraněním plevelů. Tyčková rajčata vyžadují včasné vyštipování vedlejších výhonů a navádění hlavního výhonu na provázek či jinou oporu. Průběžně také odstraňujeme napadené či zasychající (spodní) listy. Začátkem srpna vylomíme hlavní výhon, aby rajčata stihla dozrát (od květu 50-70 dní).

Škůdci a choroby

  • Mšice - velmi nebezpečné především z důvodu přenosu viróz, škodí i sáním rostliných šťáv.
  • Třásněnky - ničí rostliny sáním rostliných šťáv, přenáší virózy, typický trus.
  • Svilušky - napadají spodní stranu listů, sáním působí jejich předčasné zaschnutí, typické jemné pavučinky.
  • Plíseň rajčete/bramborová (Phytophthora infestans) - nejzávažnější plísňová choroba rajčat. Rychle se šířící hnědé skvrny na listech, stoncích a plodech. Důležitá prevence spočívá v zamezení ovlhčení rostlin (spory potřebují k vyklíčení vlhko po několik hodin). V případě poklesu teplot pod rosný bod je vhodné krátkodobé přitopení. Pro zvýšení odolnosti lze využít parazitické houby (např. Polyversum), nebo prostředky od společnosti Biocont.
  • Alternáriová skvrnitost rajčete (Alternaria solani) - kruhově uspořádané hnědé skvrny na listech a plodech.
  • Septoriová skvrnitost rajčete (Septoria lycopersici) - vytváří drobné skvrny na listech, které vedou k jejich opadu, ale plody nenapadá.
  • Antraknóza rajčete (Colletotrichum coccodes) - tmavé propadlé skvrny na plodech, ve středu s černými tečkami.
  • Fusariové vadnutí rajčat (Fusarium oxysporum) - hnědnutí a ucpávání cév, které postupně vede k vadnutí rostlin.
  • Šedá a hniloba (Botriytis cinerea) - hniloby plodů, listů a stonků, způsobuje rovněž prsteničitost plodů.
  • Svinování listů - může mít různé důvody: velké změny teploty, nevyrovnaný vodní režimu půdy, velká změna listové plochy (odlistění), nadbytek dusíku či draslíku.
  • Deformace a chlorózy listů, špatná násada květů - nedostatek (i relativní) mikroelementů, možnost aplikace na list.
  • Hnědočerné skvrny na špičce plodů - nedostatek (i relativní) vápníku. Prevence je možná aplikací vápeného roztoku na list.
  • Virová mozaika rajčete - zpomalují růst, způsobují kadeření listů, deformaci plodů, skvrnitost listů, opadávání květů.
  • Virová bronzovitost rajčete - nebezpečná virová choroba, která se projevuje mj. světlými skvrnami na plodech.
  • Bakteriální vadnutí rajčete - náhlé vadnutí na jedné straně čepele a následné usychání listů i celých rostlin.
  • Bakteriální skvrnitost rajčete - skvrnky 3-6 mm se žlutým lemováním na listech a plodech.
  • Bakteriální tečkovitost rajčete - skvrnky 3 mm na listech a plodech, přičemž na plodech jsou slabě vyvýšené.
  • Stolbur - nadměrné větvení stonků, nitkovité listy, deformace květů.

Doporučení

  • Při teplotách pod 15°C a nad 35°C dochází k defektům vývoje květů.
  • Vysoká vlhkost a nedostatek světla rovněž silně zhoršuje nasazení plodů.
  • Nezaléváme na večer ani na list, abychom minimalizovali prostředí vhodné pro růst houbových chorob.
  • Rajčata červenají (barvivo lykopen) jen při teplotách vyšších než 16°C.
  • Ranost porostu významěn determinuje včasná výsadba.
  • Po výsadbě dva týdny nezavlažujeme, abychom urychlili přechod do generativní fáze (kvetení).
  • V době zvýšeného tlaku plísní je velmi účinnou ochranou ranní krátké temperování krytů (dojde k odpaření kondenzátu - zamezení klíčení plísní).

Pěstované odrůdy

Literatura