Havarijní plán

Havarijní plán je vypracován na základě zákona č . 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon) a vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 450 /2005 Sb., o zacházení se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
Schváleno vodoprávním úřadem.

Úvod

Havarijní plán je součástí opatření pro případ úniku závadných látek do prostředí, zabývá se možnými cestami úniku jednotlivých závadných látek a způsoby řešení vzniklých havárií, stanoví podmínky hlášení a odstranění následků havárií.
Bližší informace o zemědělském podniku zaměřeného na rostlinnou výrobu a ekologickou produkci potravin jsou uvedeny na webových stránkáchwww.biohospodarstvi.cz.
Havarijní plán vychází z požadavku o ochraně jakosti podzemních a povrchových vod. Definuje pojem havárie a stanoví podmínky a povinnosti uživatele k odstranění havarijního stavu.
Za havárii se vždy považují:
1) případy závažného zhoršení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami a nebo když dojde k ohrožení jakosti povrchových vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod a nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.
2) případy technických poruch a závad zařízení sloužící k zachycování, skladování, dopravě a odkládání ropných látek, zvlášť nebezpečných látek a radioaktivních látek a nebo radioaktivních odpadů.

Uživatel a autor havarijního plánu

Uživatel závadných látek

Ing. et Ing. Marek Drápal, Ph.D.
Rychnovská 124
468 01 Kokonín
tel. 480 024 428
IČ : 05920906

Autor havarijního plánu

Ing. et Ing. Marek Drápal, Ph.D.
Rychnovská 124
468 01 Kokonín
tel. 480 024 428
Odborné vzdělání: Česká zemědělská univerzita v Praze, inženýrský studijní program Ekologické zemědělství

Seznam závadných látek, se kterými zemědělský podnik nakládá

Závadné látky

Chlévská mrva a hnůj skotu, koní, ovcí, koz, králíků, drůbeže
Močůvka skotu, koní, ovcí, koz, králíků
Hnojůvka

Ucelená provozní území, ve kterých se nakládá se závadnými látkami

Polní hnojiště (složiště) - 1 PH

Díl půdního bloku: 1205/3
Katastrální území: Kokonín
Parcely DPB: 208/3 208/4
Výměra: 177 m2
Maximální kapacita: 200 t
Průměrná kapacita: 20 t

Polní hnojiště (složiště) - 2 PH

Díl půdního bloku: 1205/4
Katastrální území: Kokonín
Parcely DPB: 208/3 208/38
Výměra: 803 m2
Maximální kapacita: 1000 t
Průměrná kapacita: 10 t
Přesná poloha polních složišť hnoje je zobrazena na mapkách v příloze, která je nedílnou součástí tohoto havarijního plánu.

Výčet a popis možných cest havarijního odtoku

Únik močůvky, hnojůvky a vypadávání hnoje při převozu

Únik do terénu – při převozu chlévské mrvy a hnoje je dbáno na to, aby neodkapávala hnojůvka a neodtékala při transportu na povrch komunikace. Chlévská mrva nebo hnůj jsou odváženy na místo aplikce traktorovou soupravou (traktor – vlek) nebo automobily. Při převozu může dojít k převržení nebo poškození přepravního prostředku. Následkem toho může dojít k vypadnutí části, nebo celého obsahu na komunikaci a popřípadě i na okolí dané komunikace. Při převozu močůvky může dojít k uvolnění uzávěru – vypouštěcí šoupě cisterny. V okolí složiště hnoje na zemědělské půdě ze vyhlouben rigol znemožňující odtok případného vzniku hnojůvky. Vhodně tvarované uložení hnoje minimalizuje vznik hnojůvky. Ke vzniku hnojůvky může dojít při silných přívalových deštích. Hnojůvku lze rozvézt na louky jako statkové hnojivo.

Možnost vzniku havárie - únik závadných látek při skladování a manipulaci může vzniknout :

cizím zásahem a neodbornou manipulací při čerpání;
provozní nedbalostí, nedodržením provozních předpisů;

Je nutné udržovat volnou kapacitu jímek a obsah včas vyvážet.

Převoz chlévské mrvy, hnoje, močůvky, hnojůvky

nedostatečné zajištění bočnic vozu
nedostatečné zajištění uzávěrů cisterny
nesprávná jízda, jejíž následkem může být převrácení vleku, cisterny
nevyhovující technický stav vozidel
zavinění neodborností – lidský faktor

Identifikační údaje a vlastnosti závadných látek

Statková hnojiva

Močůvka je moč hospodářských zvířat zředěná vodou, s malou příměsí výkalů, steliva a krmiva, odtékající z loží a kališť ve stájích. Je tmavohnědé barvy, zapáchající zejména při manipulaci s ní.
Chlévská mrva je směs čerstvých výkalů a moče hospodářských zvířat, steliva, popř. zbytků krmiva a vody
Hnůj je statkové hnojivo vzniklé zráním (fermentací) chlévské mrvy na hnojišti nebo ve stáji s hlubokou podestýlkou. Hnůj mírně zapáchá. S poklesem množství podestýlky může ze hnoje vytékat větší množství hnojůvky. Její množství ještě stoupá se zvýšeným úhrnem dešťových srážek.
Hnojůvka je tekutina vytékající z uložené chlévské mrvy nebo hnoje, obsahuje organické a minerální látky, které nezůstávají zachyceny v hnoji, ale jsou s vodou odnášeny mimo hnůj.

První pomoc při zacházení se statkovými hnojivy

Dodržování osobní čistoty a běžných hygienických návyků. Při potřísnění pokožky její povrch omýt vodou a mýdlem, při zasažení očí použít přípravky pro vyplachování očí. Při požití vyvolat zvracení a informovat lékaře. V případě ostatních zdravotních potíží vyvolaných kontaktem se statkovými hnojivy je nutné obrátit se na lékařskou pomoc. 6.3. Ochranné pomůcky ochranné rukavice, gumové boty, gumové zástěry, gumový oblek, přípravky v pohotovostní lékárničce.

Výčet a popis stavebních, technologických a konstrukčních preventivních opatření včetně jejich parametrů, včetně popisu systému kontroly

Převoz chlévské mrvy, hnoje, močůvky a hnojůvky na místo určení – udržování technické spolehlivosti přepravních prostředků a poučení osob, které převáží tyto hmoty, o způsobu a podmínkách jeho bezpečného převozu. U dopravních prostředků pro převoz tekutých statkových hnojiv (nebezpečné látky), je v intervalech daných vodním zákonem (jednou za 5 let) zkoušena oprávněnou osobou jejich těsnot.

Uložení hnoje na zemědělské půdě

Vždy zvýšená vizuální kontrola nejméně jednou za 6 měsíců, zejména po přívalových nebo dlouhodobých deštích.

Výčet a popis organizačních preventivních opatření a technických prostředků využitelných při odstraňování příčin a následků havárie

K dispozici je smluvně zajištěná souprava traktoru s nakladačem a vozem, vidle a lopaty.
Sláma a seno jsou k dispozici v Kokoníně v sídle firmy. Zeminu jako ucpávku lze použit z nejbližšího okolí případné havárie.
V Kokoníně v sídel firmy jsou umístěny prostředky první pomoci (lékárnička), ochranné pomůcky nutné k zabránění nežádoucímu kontaktu se závadnou látkou a k tomu dostupný havarijní plán, který je rovněž dostupný on-line na adrese www.biohospodarstvi.cz.

Bezprostřední odstraňování příčin havárie

Dodržování technologické kázně, udržování technických zařízení v řádném provozuschopném stavu a vyškolená obsluha jsou předpokladem nízkého rizika výskytu havárie.
Močůvka, hnojůvka - při havárii vytvořit jeden nebo více záchytných rigolů, násypných valů ze zeminy. Tyto tekoucí hmoty případně odvést na zemědělskou půdu, zachycovat odčerpáním do cisteren nebo je jímat pomocí nasávacích materiálů – seno, sláma. Tyto hmoty lze dále použít ke hnojení nebo přečerpat do volných jímek v jiných provozech
Převoz chlévské mrvy, hnoje, močůvky a hnojůvky - v případě havárie bude použita sláma nebo seno jako nasávací médium. Směs těchto statkových hnojiv se slámou nebo senem bude odvezena na polní úložiště hnoje. Místo havárie bude očištěno. V případě chlévské mrvy nebo hnoje bude tento materiál naložen, odvezen a místo havárie očištěno. Podstatný výron hnojůvky z chlévské mrvy nebo hnoje se nepředpokládá.

Hlášení o havárii bezprostředně po zjištění všem uvedeným orgánům bude obsahovat:

a) místo havárie a čas vzniku havárie (pokud bude znám), předpokládanou dobu trvání havárie
b) pravděpodobné množství úniku závadné látky
c) přijatá opatření z hlediska ochrany vody a vliv na jiné uživatele vody

Adresy a telefonická spojení odpovědných pracovníků, kterým se hlásí havárie

Ing. et Ing. Marek Drápal, Ph.D.
Rychnovská 124
468 01 Kokonín
tel. 480 024 428

Adresy a telefonická spojení na správní úřady a subjekty účastnící se zneškodňování havárií

HZS Libereckého kraje, ÚO Jablonec nad Nisou
ul. Palackého 4680/91,
466 05, Jablonec nad Nisou
150
950 471 100

Policie ČR,Obvodní oddělení Rychnov u Jablonce nad Nisou
Sokolská 549
468 02, Rychnov u Jablonce nad Nisou
158
974 480 400

Povodí Labe sp., Závod Jablonec nad Nisou
Želivského 5, 466 05 Jablonec nad Nisou
483 366 311

Vodoprávní úřad – Magistrát města Jablonec nad Nisou
Mírové náměstí 3100/19
466 01, Jablonec nad Nisou
483 357 111

ČIŽP OI Liberec, odd.ochrany vod
Třída 1. máje 858/26
460 01, Liberec
485 340 711
723 083 437 (hlášení havárií)

Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje ÚO Jablonec nad Nisou
Nemocniční 4446/15
466 01, Jablonec nad Nisou
155
483 345 142

KÚ Libereckého kraje
U Jezu 642/2a
461 80, Liberec 2
485 226 111

KHS Libereckého kraje, ÚP Jablonec nad Nisou
Podhorská 62,
466 01, Jablonec Nad Nisou
483 368 511

Postup předávání hlášení o vzniku havárie, obsah hlášení a způsob vedení záznamů o hlášeních

O každé havárii sepíše pověřený pracovník Marek Drápal zápis, ve kterém uvede:

Místo a doba vzniku
Příčina havárie a příčina úniku závadné látky
Průběh havárie a provedená opatření
Opatření k vyloučení podobné havárie
Datum zápisu a podpis

Způsob vedení záznamů a popis kontrolního systému

Záznamy o havárii budou vedeny na předepsaných formulářích, k záznamům bude přiložená pořízená fotodokumentace.

Kvalifikace a postupy zabezpečující rozvoj a udržování potřebných odborných způsobilostí

Každý pracovník odpovědný za provoz a manipulaci se závadnými látkami bude seznámen s tímto Havarijním plánem formou školení minimálně 1 x za rok.

Umístění kopií havarijního plánu

Ing. et Ing. Marek Drápal, Ph.D.
Rychnovská 124
468 01 Kokonín
tel. 480 024 428
IČ : 05920906

V Kokoníně 12. dubna 2019

Zpracovatel: Marek Drápal

Přílohy

Situační plánek polního složiště

Na následujícím obrázku je přehledová letecká mapa se zakreslenými polními složišti hnoje 1 PH a 2 PH získaná ze systému LPIS. Na mapce jsou rovněž zaznamenány ochrané pásy kolem vod. V dolní pravé části obrázku je obec Kokonín, v horní levé obec Dolní Dobrá Voda.

Na následujícím obrázku je detail umístění polních složišť hnoje, který koresponduje s předchozím obrázkem. Opět se jedná o snímek z program LPIS.

Aktualizováno: 22.01.2020