Rozbor půdy pole a sadu 2020

Půda Směsné vzorky byly odebrány půdní sondýrkou v sadu a na poli v červnu 2020. Na poli byly odebrány dva směsné vzorky. Jeden z místa, kde rostla vojtěška bujně, druhý z místa, kde vojtěška neprospívala. V sadu byla odebrána půda v místech, kde roste jestřabina. Analýza byla provedena ve Výzkumném ústavu pícninářském v Troubsku.



Výsledky rozboru


vojtěška dobrá vojtěška špatná jestřabina
N/NO3 [mg/kg] 10.9 7.69 7.65
K [mg/kg] 128 168 127
Mg [mg/kg] 86 94 59
P [mg/kg] 147 166 113
Ca [mg/kg] 1518 1419 837
sušina [%] 81.2 81.9 79.6
N/NH4 [mg/kg] 9.82 13.1 10.2
Nan-100% [mg/kg] 25.52 25.38 22.42
humus [%] 3.11 3.2 3.32
Nc [%] 0.09 0.1 0.09
org. C [%] 3.86 3.95 4.07
pH 6 5.5 5
S [mg/kg] 55.86 62.34 45.49


Interpretace rozboru


Nejdříve se podíváme na půdní kyselost. pH u varianty vojtěška dobrá je 6, u varianty vojtěška špatná je 5. To mnohé vysvětluje, protože vojtěška při tak nízkém pH (5) nebude prospívat, dokonce ani symbiotické bakterie ne, což vysvětluje i fakt, že v této variantě jsme je nenalezli. pH 6 je takové pro vojtěšku hraniční, na těchto vojtěškách byly přítomny i symbiotické bakterie. Z výsledků je zřejmé, že ač se jedná o jedno pole, jsou tam místa kyselejší, což může být způsobeno přítomností nějaké silikátové horniny, nerovnoměrným vyvápněním, lokální reakcí dodaného vápníku s jiným prvkem. V horách a podhůří bývají půdy přirozeně kyselé. Ve výsledcích také vidíme rozdílný obsah vápníku a je zřejmé, co jste vápnil a co ne. Jednorázové vyvápnění ale neznamená nárůst pH hodnot, půda má pufrační, nebo chcete-li ústojčivou schopnost, kterou brání náhlým a nadměrným výkyvům půdního prostředí. Když jsme u toho vápníku, tak půdní zásoba u vojtěšek je vyhovující, u jestřabiny nízká.
Ten pozemek je pod lesem a bude mít přirozeně nižší pH vždycky, za jiných okolností by tam byl trvalý travní porost, pH pro trávu vyhovující. Vzhledem k tomu, že tam chcete mít ornou půdu, doporučuji každoročně na podzim vápnit dolomitickým vápencem. Ten dodá půdě vápník i hořčík (obsah hořčíku je také nízký u všech variant), ale je to pomalu rozkládající se hnojivo (použitelné v eko, se domnívám), což má ale i své výhody. Povápnit bych doporučil i to TTP kde je jestřabina, protože tam máte ovocnany a ty rozhodně tak nízké pH dlouhodobě neunesou. Nejspíš právě proto se jim moc nedaří. Draslík je vyhovující, fosfor u jestřabiny je vyhovující, u vojtěšek vysoký, takže nedodávat a čekat, až ho rostliny odeberou samy. Jestli je vyšší obsah způsoben přirozeně, pak nedojde k odčerpání rostlinami, nebo jen pozvolna. Nicméně ta zásoba nebrání růstu rostlin. Podíváme – li se na humus, tak se jedná o střední hodnoty, tak to je OK. S dusíkem je to velmi složité, z jednoho odběru se nic nepozná, je v půdě velmi nestabilní, nicméně alespoň pro orientaci (parametr Nan – 100 %) přístupný dusík pro rostliny je dostatek. Ale vojtěška ho stejně moc nepotřebuje. Jeho dobrá zásobenost je právě způsobena tou vojtěškou a symbiózou, je vidět, že půdním roztokem migruje i k vojtěškám, které symbiózu nemají. Také je dobře vidět, že u jestřabinového porostu je ho méně, protože je jí na místě málo a navíc jej odčerpává ještě tráva. Nicméně i tak je ho dostatek. Parametr Nc znamená celkový dusík (ten spíš vypovídá o stavu půdy než o přístupnosti živin; je to dusík jak organický – bílkoviny, aminokyseliny, živočichové aj, tak anorganický). Jeho zásoba je střední a do budoucna se nepředpokládá nedostatek (pokud tam nebude nějaká intenzívní plodina). Obsah síry je, podle navrhovaných kriterií (zatím se jedná o pracovní verzi hodnocení obsahu síry, která není ustálená) vysoký. Sušina nás nijak netrápí, NO3 a NH4 je spíše pro vědecké účely, nebo pro výpočet hnojivové dávky, tím se také zabývat nebudeme.

Závěr

Doporučil bych pravidelné podzimní vápnění s důrazem na místa, kde vojtěška neprospívá a na ovocnany, pro zvýšení pH půdy a jinak je vše v pořádku.